Jsem „závislák“…. Drogy jsem nikdy neokusila, s cigaretami jsem skončila před osmi lety, ale jsem závislá.
Jsem závislá na svých dětech. Týden co týden mě deptá jejich odjezd za studiemi. Je to neskutečně těžké chovat se tak, aby to nepoznaly. Aby nepoznaly, že se nedokáži srovnat s tím, že žijí své vlastní životy, že už mě nepotřebují. Jsem závislá na každé chvilce, kterou urvu z jejich času, abych se dozvěděla, co je potkalo, co prožily. Nevím, co bych si počala bez telefonu a mé další závislosti – počítače s internetem. Bez těchto technických zázraků by mé abstinenční příznaky nebyly zvladatelné.
Myslela jsem, že čas to napraví. Ale opak je pravdou. Má závislost se prohlubuje. Co bude dál???
Žádné komentáře:
Okomentovat